Články

1 VSPH 2129/2015, KSPH 39 INS 7941/2012

 

Kritéria rozdělení odměny mezi více správců

 

Zákon nestanoví zcela přesné podmínky, kterými se má soud při určení odměny dělené mezi více správců řídit, nýbrž stanoví toliko demonstrativním výčtem kritéria, která je třeba při úvaze o dělení odměny zohlednit.

Na poměry posuzované věci lze přiměřeně použít i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4135/2011 ze dne 26.1.2012, podle kterého se „délkou doby činnosti správce“ rozumí doba, po kterou osoba, jež s e má podílet na ( konkursní) odměně, vykonávala funkci správce konkursní podstaty úpadce (insolvenčního správce). „Rozsahem činnosti“ se rozumí množství úkonů potřebných k naplnění účelu a cíle konkursu, které správce konkursní podstaty, jenž má mít podíl na konkursní odměně, vykonal v jednotlivých fázích konkursního řízení. Jde o podmnožinu těch úkonů, k jejichž výkonu v daném konkursu by byla povolána každá osoba vykonávající v něm funkci správce konkursní podstaty. Takovou činností není jen činnost věnovaná zpeněžování majetku konkursní podstaty, nýbrž např. též činnost věnovaná sepisování majetku konkursní podstaty, vedení účetnictví, práci s přihláškami, včetně jejich přezkumu, plnění daňových povinností dlužníka, komunikaci s věřiteli a s konkursním soudem zpracování konečné zprávy, přípravě rozvrhu a jeho plnění nebo činnost související se zrušením konkursu.

 

Text rozhodnutí zde.

11 VSOL 65/2015, 45 ICm 1711/2011, (KSBR 45 INS 13467/2010)

Možnost odporovat souhlasnému prohlášení o výzvě k vrácení daru

V ustanovení § 630 občanského zákoníku (ve znění účinném do 31.12.2013) je upraven zvláštní způsob zániku darovacího vztahu v důsledku právního úkonu učiněného dárcem. Z judikatury vyplývá závěr, že „okamžikem jednání obdarovaného, které naplňuje znaky uvedené v ustanovení § 630 občanského zákoníku, vzniká dárci právo domáhat se vrácení daru, tedy požadovat po obdarovaném vrácení toho, co bylo předmětem darování. Využije-li dárce tohoto práva, zaniká darovací vztah okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému; dárce může svůj právní úkon učinit jakoukoliv formou (písemně nebo ústně, výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co chtěl projevit), a to i tehdy, byla-li předmětem darovací smlouvy nemovitost. Byla-li darována věc, projevem vůle dárce o odvolání daru došlým obdarovanému se ruší darovací smlouva a obnovuje se původní právní vztah, tj. obnoví se vlastnictví dárce k věci s účinky ex nunc, a obdarovaný, který se tak stal neoprávněným držitelem, je povinen mu věc vydat (§ 126 odst. 1 občanského zákoníku). Protože vydání daru dárci není zvláště upraveno, řídí se analogicky ustanoveními občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.3.2014 sp. zn. 21 Cdo 202/2013, 21 Cdo 439/2014).

Číst dál...

Náklady soudního exekutora v insolvenčním řízení

 

Má exekutor nárok na odměnu přihlášenou v insolvenčním řízení? Na tuto otázku hledá mnoho insolvenčních správců jednoznačnou odpověď již několik let. Není téměř insolvenčního řízení, ve kterém by nebyly přihlášeny náklady a odměna soudního exekutora v minimální výši za dlužníkem jako povinným. Tomuto postupu však učinilo přítrž nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5/2014 ze dne 22. 12. 2015. Plyne z něj hned několik závěrů pro postup insolvenčního správce, jak naložit s takto přihlašovanými nároky exekutorů:

Číst dál...
Strana 2 z 2