Tři měsíce novely
Končící září nám dává šanci k prvním reflexím novely insolvenčního zákona. Co tedy nového novela přinesla? Nelze začít jinak než údaji o počtu nových věcí. Srovnejme nápad u KSOS za třetí kalendářní čtvrtletí posledních let: 2014 – 1595, 2015 – 1427, 2016 – 1326, 2017 – 663. Výrazný pokles počtu nově napadajících věcí je zcela zřejmý, za předmětné 3 měsíce napadlo stejně nových věcí jako za dosud rekordní měsíc 2014. Zkusme se zamyslet, co je příčinou. Z uvedených dat je patrno, že po kulminaci nápadu v roce 2014 postupně nápad klesá. Jde zřejmě jednak o reakci na zlepšující se stav ekonomiky, jednak o vyčerpání „zásob“ dlužníků, kteří se do ekonomických obtíží dostali před účinností insolvenčního zákona. Osobně však nepochybuji, že rozhodující příčinou extrémně velkého propadu nápadu je novela a její požadavky na kvalifikovaného sepisovatele. Je otázka, zda ve všech regionech je dostatek sepisovatelů. Protože oddlužení je společensky žádoucí řešení úpadkové situace zadlužených osob, nezbývá, než vybídnout všechny potenciální sepisovatele k větší aktivitě, motivací pro správce ať je potom nejen odměna sepisovatele, ale též vědomí, že množství věcí přidělených jednotlivým správcům je přímo úměrné počtu podaných návrhů.
Pokud jde o formální stránku podávaných návrhů, zdůraznil bych nutnost autorizované konverze úředně ověřeného podpisu dlužníka na plné moci, v tom sepisovatelé často chybují. Samotný text plné moci by měl být jednoznačný potud, zda jde o „krátkou“ plnou moc jen pro sepis a podání návrhu na oddlužení (plus případné odstraňování vad) nebo zda jde o plnohodnotnou plnou moc pro celé řízení. V druhém případě je potom třeba zástupci doručovat zvlášť namísto dlužníku, předvolat jej k osobnímu jednání správce s dlužníkem (vedle dlužníka).
Fenoménem novely jsou formuláře. Považuji za vhodné zmínit 3 postřehy. U jednání s dlužníkem dlužník u správce podepisuje 3 dokumenty – záznam o jednání s dlužníkem, přezkumné listy (každý) a prohlášení dlužníka o popěrných úkonech. Záznam a prohlášení se skenují a takto posílají soudu. Přezkumné listy se neskenují, soudu se posílají jako elektronický formulář.
Ve zprávě pro oddlužení se distribuční tabulka (DITA) sestavuje podle čísel přihlášek (s uvedením čísla věřitele v příslušném sloupci), deponace se naznačí dodatkem v poli věřitel za jeho označením. Deponuje-li se pro část pohledávky, rozpadne se daná přihláška na dva řádky, jednou s uspokojovanou částkou, podruhé s částkou, pro kterou se deponuje. Zpětvzetí učiněné před jednáním s dlužníkem se zohlední v přezkumném listě (přezkoumává se částka po zpětvzetí), ostatní zpětvzetí se projeví jen deponací v DITě a zahrnou se do první ODITy.
Závěrem si připomeňme, že používání formulářů zpráv není zákonnou povinností (je však standardem dobrého výkonu funkce správcem). Z tohoto potom plyne, že jednak lze používat ve starých věcech starý formulář ZOPO, jednak že lze i v novém formuláři ZOPa doplnit prohlášení dlužníka, nechat formulář dlužníka podepsat a naskenovaný jej poslat soudu.
Mgr. Rostislav Krhut
Místopředseda Krajského soudu v Ostravě