Krátké ohlédnutí - semináře a konference v 1. pololetí roku 2016
Tak nám pomalu začíná léto a skončila sezóna seminářů a konferencí. Letošní duben a květen byl skutečně programově hodně bohatý, v insolvenčním prostředí se konala řada velmi zajímavých akcí. Nerada bych některé opomenula, přínosné semináře s erudovanými přednášejícími pořádalo hned několik organizátorů. Nicméně v rámci zpravodaje vydávaného Spolkem moravských insolvenčních správců nemohu nezmínit pravidelné, moravskými správci vždy velmi oblíbené, dvoudenní setkání insolvenčních správců ve Velkých Karlovicích, na kterém opět představila řadu zajímavých a aktuálních témat a zodpověděla prakticky všechny dotazy sehraná dvojice zkušených přednášejících, a to místopředseda Krajského soudu v Ostravě Mgr. Rostislav Krhut a soudce Krajského soudu v Ostravě Mgr. Petr Budín. Dodatečně tleskáme a budeme se těšit zase na příště.
Velmi aktuální téma Incidenční spory představil dále na svém semináři konaném dne 29.4.2016 předseda senátu Nejvyššího soudu ČR JUDr. Zdeněk Krčmář, a to před do posledního místa zaplněným sálem Justiční akademie v Praze. Mám obecně velmi ráda jednoduché a chytré citáty a JUDr. Krčmář jimi vždy prokládá všechny své prezentace. Ten letošní „Morem člověka je jeho domnění, že ví“ od Michela de Montaigne mi přijde pro insolvenční prostředí hodně přiléhavý. Vždy si na to vzpomenu tehdy, když čtu články a jiné prezentace názorů a doporučení některých lidí, které jsou vydávány za závazná právní stanoviska, či dokonce za fundovaná doporučení v různých insolvenčních poradnách či odborném tisku, přičemž některé z nich lze vnímat přinejmenším rozpačitě. Sebereflexe…je dle mého názoru jedna z nejdůležitějších schopností, které by měl mít každý dobrý insolvenční správce i advokát, a které se v tomto oboru nachází čím dál méně… Abych zde v tomto směru neměla jako autorka článku máslo na hlavě, pak zdůrazňuji, že zde vyjadřuji pouze své osobní názory, nikoli názory nějaké skupiny či dokonce obecně právní doporučeníJ…
Další významnou akcí, kterou bych zde ráda zmínila a které jsem byla účastna, byla konference s názvem „Insolvence 2016, 10 let od vyhlášení Insolvenčního zákona: přínosy a zklamání“ konaná dne 26. dubna 2016 v prostorách konferenčního centra České národní banky v Praze. Na této konferenci, kterou pořádala Vysoká škola ekonomická v Praze, vystoupila se svými příspěvky řada významných osobností. Po úvodním slovu vystoupil se svým příspěvkem „Rovnováha mocí v podnikatelských insolvencích a její změny v navrhované novele Insolvenčního zákona“ JUDr. Tomáš Richter, Ph.D. LL.M. Velmi očekávaným příspěvkem byl i „Návrh vyhlášky o posuzování úpadku korporátních dlužníků a průběžné výsledky odborné diskuze“, který společně prezentovali Doc. JUDr. Bohumil Havel, Ph.D., Ing. Michal Kuděj a Mgr. Juraj Alexander, LL.M. Velká diskuze a řada dotazů ze strany publika následovaly po příspěvku Ing. Jaroslava Schönfelda, Ph.D. z VŠE na téma „ Insolvenční řízení, očekávání, realita a budoucnost insolvenčního prostředí - Výsledky výzkumu VŠE“. Vysoká škola ekonomická provedla rozsáhlý výzkum insolvenčního prostředí, jehož výsledky byly prezentovány na této konferenci a následně zveřejněny v samostatné publikaci. Ačkoli si nesmírně vážím práce všech, co se na tomto výzkumu podíleli a velmi zajímavý byl už i jen příspěvek Ing. Schönfelda, který obsahoval stručné závěry tohoto výzkumu, nedokážu si odpustit vyjádřit svůj osobní názor, že prezentace statistických dat je vždy velmi ošemetnou a křehkou záležitostí. Už z dob studia statistiky na vysoké škole si pamatuji stále opakovanou poučku pana profesora, že čím jednodušší tabulka odkazující na obecný průměr, tím větší průšvih. Insolvence nejsou jednoduché a snažit se tedy o jednoduchou paušalizaci a obecné závěry není moc vhodné. Dovolím si zde vyslovit prosbu pro všechny pracovité výzkumníky, aby ke každé jednoduché tabulce dodávali i slovní doplnění důležitých informací, zejména z jakých zdrojů bylo čerpáno, co je reprezentativním vzorkem a jaké byly použity výpočtové metody. Když je pak totiž prezentován obecný závěr, že průměrně je majetek z majetkové podstaty zpeněžen za 40% odhadní ceny a z této částky navíc činí ještě průměrná odměna insolvenčního správce 11,4% a „ostatní výdaje“ 21,3%, nutí mne to přinejmenším významně pozvednout obočí. Jednak by mne nesmírně zajímalo, co jsou ony „ostatní výdaje“ (patrně jsou v nich zahrnuty i pohledávky za majetkovou podstatou a jim na roveň postavené), ale nezdá se mi ani ta průměrná výše odměny, která by v této výši asi i odporovala vyhlášce o odměnách…leda bychom do tohoto průměru počítali i zcela nemajetná řízení, kde odměnu IS doplácí ze svého rozpočtu soud. A patrně všichni cítíme, že tento výpočet má pak již svá úskalí… Stejně tak není na místě hned se hroutit ze závěru, že uspokojení zajištěných věřitelů činí průměrně 28,2% svých pohledávek. Ona je totiž dost zásadní otázka, kdo je v tomto výzkumu počítán za zajištěného věřitele. Je otázkou názoru, zda lze za zajištěného věřitele počítaného do průměru považovat i věřitele s exekutorským zástavním právem v pořadí osmým, když z předmětu zajištění lze reálně uspokojit maximálně věřitele s pořadím 1.-3. Tímto se rozhodně nechci dotknout nikoho, kdo se na onom výzkumu podílel, jen se snažím přimět všechny posluchače, aby nad těmito čísly dostatečně přemýšleli a vyžádali si veškeré průvodní informace a komentáře. To vše pokud možno dříve, než z těchto čísel někdo vyvodí obecný závěr, že insolvenční prostředí je prohnilé, insolvenční správci prodávají majetek pod cenou a to málo, co vytěží, je ještě použito téměř výhradně na jejich odměnu a výdaje. Obzvláště důležitá je tato činnost pro osoby, kteří z těchto výsledků následně čerpají zdroje zásadních informací pro legislativní změny…. Závěr konference pak patřil Mgr. Antonínu Stanislavovi z MSp ČR, který přítomné obeznámil s plánovanými změnami insolvenčního zákona, s dosavadními dílčími úspěchy MSp na poli insolvencí a minimálně přítomné insolvenční správce mírně lekal sankční tematikou. Obsah i atmosféru konference osobně hodnotím jako velmi zdařilé a určitě se ráda zúčastním i v dalším roce.
Všem ostatním proběhlým seminářům, které jsem zde nezmínila, se hluboce omlouvám, ale nebylo to v kapacitních možnostech tohoto článku, přestože byly nepochybně rovněž velmi zajímavé. Vám, milí kolegové, přeji krásné léto, zejména ať se Vám dostatečně daří užít si ho bez stresu, telefonů a mailů, s myslí zatíženou insolvencemi maximálně v rozsahu vstřebávání nových poznatků a informací z nedávných seminářůJ.
Petra Hamplová